Litart zprostředkoval vydání knihy a stal se partnerem její distribuce a propagace; pomohl také při podpoře MKC při Úřadu vlády ČR projektu EU Culture 2000.

Kniha Tati, co je to rasismus? je psána jako rozhovor s autorovou dcerou, ve kterém vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu, se spoustou reminiscencí a příkladů. Je určena jak dětem, kterým nenásilnou formou vysvětluje, co je to rasismus, tak i dospělým. Tato nadmíru lidská kniha se setkala s obrovským zájmem ze strany čtenářů i kritiky - rok byla nejprodávanější knihou ve Francii.
Jedná se o knihu přeloženou do několika desítek jazyků, viz. charakteristika publikace, která slouží jako pilotní text pro práci s mládeží v řadě vzdělávacích systémů evropských zemí. Kniha je doporučenou školní literaturou v zemích EU i v mimoevropských státech. Svou koncepcí nenásilného dialogu otce-spisovatele se svojí dcerou objasňuje zdroje a základní principy rasismu a xenofobie. Cílovou skupinou je mládež cca od 8 do 14 let.
Nakladatelství Dauphin ji vydalo v srpnu 2004.

Představení autora a knihy:

přeložili Anna a Erik Lukavští, cca 80 stran

Jestli dnes některého autora můžeme označit slovem celoevropský, pak je to trochu paradoxně právě Tahar Ben Jelloun. Narodil se roku 1944 v marockém Fezu. V Maroku vystudoval filozofii, v Paříži, kde žije od 70. let, si ještě později udělal doktorát ze sociální psychiatrie. Patří k nejvýraznějším francouzským autorům. Živě se zajímá a komentuje politické a společenské dění jak v Evropě, tak po celém světě v předních evropských listech. Mezi jeho nejznámější díla patří např. romány L'Enfant de sable (Dítě z písku, 1985), La Nuit sacrée (Svatá noc, 1987, oceněna Prix Goncourt), povídkové soubory Le premier amour est toujours le dernier (První láska je zároveň i tou poslední, 1995) a L'Ange aveugle (Slepý anděl, 1992) či básnické sbírky Les amandiers sont morts de leurs blessures (Mandlovníky zemřely na svou bolest, 1976) a La remontée des cendres (Stoupající popel, 1991).
Útlá kniha Tati, co je to rasismus? vznikla na popud autorovy dcery, která se ho na jedné demonstraci za lidská práva začala vyptávat na význam hesel, které účastníci držely nad hlavou. Ben Jelloun tedy dostal nápad napsat knihu o rasismu a věcech s tím souvisejících, kterou by mohli pochopit i děti z celého světa, což se ukázalo jako tvrdý oříšek: "Tento text byl napsán nejméně patnáctkrát. Potřeba jasnosti, jednoduchosti a objektivity. Chtěl bych, aby byl přístupný všem, i když ho věnuji přednostně dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to ale mohou přečíst také. Vyšel jsem z principu, že boj proti rasismu začíná u výchovy. Můžeme vychovat děti, ale ne dospělé. Proto byl tento text vymýšlen a napsán s pedagogickou péčí."

<< zpět <<